TopGis známe jako firmu, která v Česku provádí letecké snímkování. Vyfocením a tvorbou mapy to však nekončí. V sérii tiskových zpráv nechal TopGis nahlédnout do možností analýzy snímků.
Má smysl instalovat fotovoltaiku?
První možnost je analýza oslunění, která pomůže vybrat střechy vhodné pro instalaci solárních panelů. Kuřim a Kladno si v uplynulých měsících objednaly podrobnou analýzu několika budov ve vlastnictví města. Z kolmých leteckých měřických snímků nejprve pomocí softwaru vznikl autokorelovaný model povrchu, na němž se provedl výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch.
„U jednotlivých budov pak s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu vznikl velmi podrobný 3D model, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren. Takový detailní výpočet pak ukazuje nejen, zda je střecha či její část pro fotovoltaiku vhodná, ale i to, kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ uvedla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Brno šlo na věc jinak, analýza není tak detailní, zato pokrývá celé město. Jednotlivé budovy jsou v mapě barevně rozlišené podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. „Taková mapa uživateli pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění reálných výnosů elektrické energie je pak třeba provést detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
Mapa osvitu je součástí snahy města o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. Brno výslednou interaktivní mapu poskytlo svým obyvatelům, kteří tak mohou zvážit, zda fotovoltaika připadá v úvahu i pro jejich střechu.
Co se za pět let vytěžilo v lomu
Druhá ukázka analýzy dat se vydává úplně jiným směrem. Díky srovnání dvou časových řad stejného místa lze s překvapivě vysokou přesností zjistit, kolik horniny se v daném období odtěžilo v lomu. Takovou analýzu si koncem minulého roku nechaly zpracovat Želešice na Brněnsku. Pracovalo se se snímky z počátku července 2015 (rozlišení 12 cm na pixel) a konce července 2020 (10 cm na pixel).
Případová studie Lom Želešice
Při analýze bylo nejprve nutné z leteckých snímků metodou autokorelace vygenerovat mračna výškových bodů, převedením do souřadnicového systému S-JTSK vznikl model povrchu s rozlišením 30 cm na pixel pro obě časové řady. Obě vrstvy se od sebe odečtou a výstupem je vizualizovaná plocha celého lomu s výškou odebraného materiálu.
V daném období bylo podle analýzy odebráno 1 367 453 metrů krychlových materiálu. Protože kromě těženého materiálu proběhla v lomu také skrývka zeminy, byla následně zmenšena plocha pro analýzu o plochy skrývky, cest po obvodu lomu a části lomu, kde se netěžilo, a provedl se nový vypočet. Podle něj bylo odebráno 1 335 492 metrů krychlových materiálu.
Přesnost výpočtu ovlivňuje způsob přípravy leteckých snímků, dosažitelná výšková přesnost závislá na rozlišení snímků a množství lícovacích bodů v blízkosti zkoumané lokality. „Vezme-li v potaz velikost dané lokality, která činila 117 400 metrů čtverečních, může chyba v určení objemu odtěžené horniny dosáhnout v extrémním případě přibližně 17 tisíc metrů krychlových. To je maximálně 1,2 procenta,“ vysvětluje výkonná ředitelka TopGis Drahomíra Zedníčková.
Využití? Podobná analýza může být užitečná jak pro samosprávní celky, tak i majitele lomů. Obcím a městům pomůže kupříkladu kontrolovat případné porušování limitů těžby nebo určit přesnou dopravní zátěž, která s odvážením odtěženého materiálu souvisí.
Z letadla je vidět i unikající teplo
Další problém, který je možné identifikovat pomocí analýzy satelitních snímků, je únik tepla z budov. Vzhledem k ceně vytápění je eliminace problematických míst záležitost nákladové efektivity, v horším případě se u tepelných mostů sráží vlhkost a vznikají plísně, které poškozují lidské zdraví.
Termosnímky Kladna
Úniky tepla bývají často spojeny s otvory v plášti budov, ať už jde o špatné zapravení oken, dveří či prostupů na větrání, nebo samotné výplně těchto otvorů (stará a špatně izolující okna, nebo nevhodná garážová vrata). Problémy mohou způsobit i neodborně instalovaná zařízení na střeše, jako jsou fotovoltaické elektrárny a vzduchotechnika.
Zatímco majitelé rodinných domů si při problémech s úniky tepla pozvou řemeslníka s termokamerou, u komplexů městských budov či firemních areálů je vhodnější právě letecké snímkování – tentokrát je však nutné fotit speciální termální kamerou. Takovou analýzu si v minulém roce nechalo zpracovat město Kladno. „Letadlo z výšky 800 metrů nasnímalo více než tři tisíce leteckých snímků pokrývajících území města o rozloze 44 kilometrů čtverečních. Výsledkem je termomapa města, která ukazuje úniky tepla z budov a dopravní a technické infrastruktury. S takovým výstupem se dají lépe plánovat energeticky šetrná a přínosná opatření ve městě,“ uvádí primátor Kladna Dan Jiránek.
Pro pořizování termosnímků je ideální zimní období s teplotami pod bodem mrazu. Také je potřeba nízká vlhkost a bezvětří, protože vítr by mohl nasnímkované teploty „odfouknout jinam“.
Řešení zjištěných problémů už je na majiteli. Může jít o komplexní zateplení budov, nebo jen úpravy konkrétních míst. Pokud například škola, radnice nebo firma nechce měnit velké prosklené plochy, pomůže i instalace předokenních rolet, které zesílí tepelnou izolaci zejména během mrazivých nocí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
