Samsung před oznámením řady Galaxy S22 v tiskových materiálech uváděl u dvou základních modelů adaptivní obnovovací frekvenci 10 - 120 Hz, což se ostatně objevilo i v našem preview. Krátce po uvedení telefonů však jihokorejský výrobce otočil a u displejů obou telefonů začal uvádět frekvenci 48 - 120 Hz. A na tento rozdíl ve specifikacích upozornila celá řada mobilních zpravodajských webů.
Po pár dnech zareagoval Samsung s vysvětlením podle něhož bylo 10 Hz použito v nesprávném kontextu. Z procesoru na displej totiž mohou být data aktualizována 10× za vteřinu (tj. 10 Hz), ovšem samotný displej může být nejpomaleji aktualizován 48× za vteřinu. I přesto, že se obraz nemění, displej stále obraz obnovuje na frekvenci 48 Hz. To je samozřejmě méně, než základní 60Hz režim běžných displejových panelů, na druhou stranu, na trhu existují i telefony, který dokáží obnovovací frekvenci snížit až na 10 či dokonce na 1 Hz.
To je právě případ Galaxy S22 Ultra, která je osazena LTPO displejem nové generace, zatímco zbylé telefony řady dostaly do výbavy starší LTPS displeje, které neodkáží svou obnovovací frekvenci až tak výrazně snížit. A čím níže se může frekvence displeje dostat, tím úspornější panel ve finále je. Zatímco u minimální frekvence se všechny displeje rozcházejí, maximum mají stejné, a to 120 Hz obnovovací frekvenci. První pohled na Galaxy S22+ si můžete přečíst zde, první dojmy z Ultry najdete v tomto článku.
Představujeme Samsung Galaxy S22 Ultra:
Via Phonearena, Twitter
