Asi čtyř miliardy lidí, tedy téměř polovila populace, žijí v místech, které nemají adresu. To komplikuje cestování, poskytování lékařské péče a plánování infrastruktury. „Když se dostanete do globální ekonomiky a více lidí si objednává a dostává zboží ze vzdálených zemí, potřebujete konkrétnější adresu než „dům s červenými dveřmi naproti katedrále“,“ konstatuje Merry Law z výzkumné společnosti WorldVu.
Facebook a MIT Media Lab spolupracují na algoritmu, který dokáže identifikovat sídla na satelitních snímcích a přiřadí jim adresy. S podobnou snahou však nejsou jediní:
Algoritmus rozpozná silnice a ulice, vše rozdělí do kvadrantů, jednotlivým objektům přiřadí písmena a čísla, jež mohou sloužit jako adresy. Metoda umožňuje snadné určení křižovatek a dalších blízkých míst, protože na základě přidělených čísel a písmen je snadné interpretovat, kde jsou konkrétní cesty. Úspěšnost algoritmu je 80 %, což by znamenalo nové adresy pro 3,2 miliardy lidí. Zbytek by se musel doplnit ručně.
Facebook vs. what.three.words
Pošty v Mongolsku a Turecku už používají výše zmíněný systém what3words. Ten dělí zeměkouli na čtverce 3×3 metrů, které jednoznačně identifikuje pomocí tří slov oddělených tečkou. Tuto metodu dnes podporuje například ubytovací služba Airbnb.
Facebook a MIT se domnívají, že jejich systém je lepší, protože adresy jsou logičtější, drží se skutečných ulic a silnic, dodržují topologii. Adresa 715D.NE127.Dhule.MhIn sice není vysloveně jednoduchá, ale má společné vzory s adresami na sever, jih, východ a západ od daného místa.
„Pokud máte adresu parrot.failed.casino a někdo jiný má tables.chairs.television, nemáte tušení, jestli se jedná o sousední adresy." uvádí Ilke Demir, výzkumník Facebooku. Problém what.three.words a Google OLC spočívá v tom, že přiřazení adres je vlastně ta nejjednodušší část. Výzvou však je přijetí systému, který by měly akceptovat místní úřady a obyvatelé.
