Xiaomi Mi Max: Někdo to rád velké [preview]

Pojďme to vzít z gruntu. V balení najdete českou nabíječku, microUSB kabel (zvláštní, některé starší Xiaomi už mají USB Type-C) a pin sloužící k vysunutí šuplíčku s kartami. Slot je hybridní, takže vedle hlavní SIM dáte druhou SIM, nebo „paměťovku“. Sluchátka v balení chybí.

Design? Typické Xiaomi. Záda jsou kovová, horní a spodní brada je z plastu. Ten bohužel není probarvený, takže každý hlubší škrábanec bude více vidět vinou odlišné barvy.

Spodní okraj patří senzorovým funkčním tlačítkům. Na jednu stranu je dobře, že nezabírají místo na displeji, na stranu druhou jsou hodně blízko spodnímu okraji a při značných rozměrech stroje se těžko tisknou.

Hardwarovou výbavu máte rozepsanou níže v katalogovém boxu. Co se výkonu týče, nepatří Max k současné špičce, na to má Xiaomi jiné modely. Nicméně Snapdragon 650, skóre v Antutu kolem 80 tisíc bodů ani bezprostřední dojmy z rychlosti Androidu potvrzují, že v tomto ohledu se telefon nemá za co stydět. Naopak. Při hraní graficky náročnějších her se telefon nezahřívá tolik, jako výrazně dražší superphony s nejvyššími řadami procesorů Snapdragon. Zajímavý paradox.

Xiaomi Mi Max 32GB
katalog | preview	rozměry a hmotnost: 173 × 88 × 7,5 mm displej: 6,4", kapacitní IPS LCD, 1 080 × 1 920, 344 PPI sítě: GSM, 3G, LTE konektivita: microUSB Type-B, Wi-Fi 5, Bluetooth 4.2, GPS paměť: 32 GB, microSDHC (32 GB), RAM: 3 GB, baterie: 4 850 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 650 (6× Cortex-A72, 1 GHz, 28nm) operační systém: Google Android 6 (Marshmallow) fotoaparát: 16MPx, video (3 840 × 2 160), autofocus, blesk 41 % vybavenost
cena: už se neprodává

Co se konektivity týče, pro někoho bude (vzhledem ke kovovým zádům) příjemným překvapením integrace NFC. Smutnou klasikou všech modelů značky Xiaomi je absence českých LTE pásem a Max není výjimkou. 

Pod jednou mřížkou je reproduktor, pod druhou mikrofon.

Horní hrana patří sluchátkovému konektoru a infračervenému portu.

Kombinace barev a materiálů: tvrzené sklo s bílým podkladem, na zádech se výrobce snaží trefit stejný odstín zlaté na plastu a kovu. Do zad vložená čtečka patří k tomu lepšímu, co se dá dnes koupit.

Tlačítková klasika na jedné straně a šuplíček pro karty na straně druhé.

Velký není na Maxovi pouze displej, ale naštěstí také baterie, která do něj pumpuje energii. Masivních 4 850 mAh v praxi znamená, že byste se museli hodně snažit, abyste telefon vybili za jeden pracovní den (ale náš velmi intenzivní testovací režim potvrzuje, že to není nemožné). Naopak když se trochu uskromníte, není problém vydržet dva dny.

V případě Xiaomi a prostředí MIUI 7 to není to až tak důležité, ale jako základ posloužil Android 6 Marshmallow. Jednoduché, přehledné, s pár záludnostmi. Kdo zná jakékoliv Xiaomi z minulosti, bude se cítit jako doma.

Prostředí je v Angličtině, ale to jen protože máme jeden z prvních kusů v republice. Prodejní verze bude v češtině. Škoda, že Xiaomi lépe nevyužívá obří plochu displeje, prostředí je zkrátka stejné, jako u daleko menších telefonů.

Srovnávací fotogalerie (a displej)

Foťák nového Xiaomi jsme srovnali s Vodafonem Smart ultra 7 a Asuse ZenFone Selfie. Do souboje jde Max jako favorit a nezklamal, jeho fotky jsou lepší, než u (levnějších) konkurentů. Kdybych měl něco vytknout, tak v některých situacích jen těžko znatelný efekt HDR (naopak ostatní dva fotomobily si malují a vymýšlejí divoké barvy, jaké ani lidské oko nevidí). Občas se také telefon chová nevyzpytatelně. Při stejné scéně jednou zaostří, podruhé ne. Za šera jakoby se nemohl rozhodnout, jestli ještě použije nastavení pro světlo, nebo už pro noc, a tak i stejná fotka jednou vypadá lépe, podruhé hůře.

Ukázka fotoaparátu. I ten je svérázný, ale přehledný a povedený. Osobně velmi často používám a podle situace vypínám/zapínám HDR, proto se mi líbí, že je přepínač hned vedle spouště.

Českou cenovku Max ještě nemá, ale tenhle foťák by neudělal ostudu ani telefonu za 10 tisíc (cena bude určitě níže). 

Možná si řeknete, že to souvisí jen okrajově, ale při focení venku jsem ocenil o třídu lepší displej, díky kterému jsem vždy přesně viděl, co fotím, zda je zaostřeno atd. U konkurentů byly občas vidět jen nutné obrysy...

Panel s technologií IPS je skvělý. Na používání „telefonu jako telefonu“ je rozlišení 1080 × 1920 pixelů naprosto dostatečné i při masivní úhlopříčce 6,44" (jemnost vychází na 344 PPI). Až kdybyste chtěli Mi Maxe používat jako displej pro VR brýle, narazíte na hrubý rastr. Jinými slovy, FullHD displej v době 2K superphonů neberu jako nevýhodu, ale jako vlastnost, která někomu vyhovuje, jiný ne a podle toho se rozhodne, zda koupit či nekoupit.

Ukázkové snímky:
Vodafone Smart ultra 7 • Asus Zenfone Selfie • Xiaomi Mi Max

Jak si vede automatika.

Prostá automatika a zapnuté HDR.

Dvakrát stejná scéna: poprvé ostřeno na blízko, podruhé do dálky (vždy se zapnutým HDR). 

V pološeru prvně bez blesku a potom s ním.

Čekání na cenovku

Xiaomi nezískalo své renomé náhodou a také Max se povedl. Opravdu mě trápí jen dvě věci – pro Xiaomi tradiční absence českých LTE frekvencí (resp. nejvíce chybí 800 MHz, kterou se pokrývají hlavně mimoměstské oblasti) a zatím ještě neznámá cena. Stroj máme půjčený od XiaomiMobile.cz, produktový profil už mají hotový, ale cena stále chybí. Xiaomi Mi Max je skvělý telefon, ale cena je druhou stranou jedné mince a ve finále může změnit vše – může z telefonu udělat bestseller, jeden z řady průměrných telefonů, nebo naprostý propadák...