Ideální zákazník platí 750 až 1 000 Kč měsíčně a nediskutuje o tom. Touto větou jsme na podzim 2014 uzavřeli Hejt na operátory: Dobře už bylo!. Dnes platí, že může být dobře i špatně – záleží, jestli přijdete za operátorem jen s občankou v kapse, nebo jste ve firmě, na úřadě apod. Lepší cenu si sice můžete usmlouvat i jako prostý občan, ale retence mají své meze.
O firmy a organizace se totiž operátoři perou a konkurují si. Sazby v takovém případě bývají na zlomku ceníkových cen. Narazit se dá i na neomezený tarif s 10 GB za 99 Kč. Příkladů by se našlo vícero, konkrétní detaily známe díky registru smluv (smlouvy.gov.cz, smlouvy nad 50 tisíc).
Například Galerie výtvarného umění v Mostě, p.o. má od Vodafonu minutu volání za 35 haléřů, 50 GB za 228 Kč (bez DPH).
(obr.: smlouvy.gov.cz)
Jihočeská univerzita, má od T-Mobilu 3 GB za 140 Kč (bez DPH).
(obr.: smlouvy.gov.cz)
A nejde o ojedinělý případ. Můžete prostudovat následující smlouvy a najít se dají desítky dalších.
Doba pokročila, ceny zůstávají
Od 11. dubna 2013 (tzv. tarifní revoluce) jsou cenové hladiny tarifů pro domácnosti nastavené více méně shodně. Z řady vystoupil až teď T-Mobile, který přifoukl datové limity. Není to zase taková pecka, ale jistý posun nastal. Za 799 Kč nabízí neomezený tarif se 4 GB, konkurence má 1,5 GB za 749 Kč (vše se smlouvou na dva roky). Zajímavý je také tarif s 10 GB za pětistovku (i když za volání a SMS se draze doplácí).
Nejlevnější paušál stojí 350 Kč měsíčně (výrazně více než před „flatovou revolucí“), T-Mobile teď zvedl laťku na 499 Kč. Ale nastává tu rozpor. Průměrná útrata na zákazníka (ARPU) byla loni u O2 289 Kč a u T-Mobilu 254 Kč (Vodafone nezveřejnil). Snadno lze vydedukovat, že průměr snižují firmy a organizace.
Nejsou to jen šéfové a manažeři, levně komunikují i zaměstnanci, často i jejich rodiny a někdy dokonce i známí. Pokud v této skupině (odhadem jde o třetinu trhu) nejste, doplácíte na ni. Zaměstnanci bez služebního telefonu, matky s dětmi, rodiny, důchodci...
Zeptali jsme se operátorů, kolik zákazníků mají na IČ a kolik na RČ. Svorně nám sdělili, že nám to nesdělí.
Vedle sebe tak existují dva nesouměřitelné trhy, přičemž pro jedny je volání za 3,50 Kč a pro druhé za 0,35 Kč (0,43 Kč vč. DPH). Stejně to funguje i s daty.
Světlo na konci tunelu
O zákazníky na IČ se operátoři perou, zato pro zákazníky „z ulice“ měli všichni tři prakticky stejné nabídky. Je ale jasné, že se právě letos se situace změní. Ke změně operátory tlačí rušení roamingu v EU, politický tlak premiéra Sobotky a stále rostoucí naštvanost zákazníků.
Jako první si to uvědomil T-Mobile, který přišel s novou nabídkou. V O2 a Vodafonu nám (mezi řádky) řekli, že nechystají žádnou zbrklou reakci, jako tomu bylo při minulé cenové revoluci (už zmiňované jaro 2013) a pojedou podle dlouhodobých plánů. Je ale zřejmé, že i oni chystají změny. Z pohledu nás, prostých zákazníků, budou k lepšímu, otázkou je jen, jak moc.
Ta data vám prostě prodáme
Dnes už není problém dostat neomezené volání a SMS, těžiště byznysu se přesunulo na mobilní data a operátoři se je snaží prodat všemi možnými způsoby.
Všimli si, že po překročení FUP limitu mnohým zákazníkům stačí hlemýždí rychlost v řádech desítek kb/s. Prostě pár dní vydrží jen s mailem a zprávami na WhatsApp. Takže pomalé poFUPové surfování prostě zakázali a mají tu drzost ve svých vyjádřeních tvrdit, že jde o naše blaho a zákaznickou zkušenost.
Chcete data? Připlaťte si! Neuděláte to sami? Nevadí. Operátoři neváhali jít za hranu zákona, zavedli automatické dokupování dat a automaticky jej aktivovali všem. ČTÚ okamžitě zahájil řízení, ale operátoři jej protahovali a na téhle vychytávce dál vydělávali peníze. Když už rozhodnutí padlo a nešlo zvrátit, operátoři předvedli chucpe, službu přejmenovali, vrátili ji do nabídky a přetahovaná s ČTÚ začala nanovo.
Mládek & partners
MPO (neboli Ministerstvo Pro Operátory, jak vtipně poznamenal Mládkův bývalý vládní kolega Pelikán) řídil chvíli premiér Sobotka, štafetu by měl v dubnu převzít náměstek Jiří Havlíček. Blíží se totiž volby a sociálnědemokratický ministr Mládek a jeho parta na sebe vázala negativní publicitu. Slušný zájem médií zaznamenal třeba „rychlonáměstek“ Lubomír Bokštefl, méně už šedá eminence a přítel operátorů Karel Kratochvíle, nebo bývalý šéf ČTÚ Pavel Dvořák, který na MPO radil. Ti všichni se „starali o blaho“ českých telekomunikací.
Operátoři nám ukazují, že „umí“ politiky napříč spektrem. Naposled loni v Senátu. Návrh senátorky Aleny Dernerové (měl posílit spotřebitele) se jim podařilo shodit pod stůl. Dnes je situace jiná, premiér Sobotka, který si vzal drahé služby za předvolební téma, je přece jen jiná váhová kategorie. Doufejme.
Bitva s operátory nyní probíhá na třech frontách. První je vláda a parlament, zde bude projednána novela Zákona o elektronických komunikacích. Druhé želízko v ohni je ÚOHS a třetí ČTÚ. Předražené služby a zákazník, se kterým si lze smluvně pohrávat dle libosti, dělají půl roku před volbami z operátorů veřejného nepřítele.
Říká se, že pravda je jako svíčková. Každý má tu svoji. Mluvčí a ředitelé českých operátorů by mohli vyprávět. A také to dělají. Od „specifického trhu“ dávají ruce pryč a do módy se dostává jiné vysvětlení: jediný trh v ČR je normální, trhy jako Polsko či Rakousko jsou nesmyslně levné...
